Posted on

            Předvánoční období – advent – stejně jako Vánoční svátky, jsou neodmyslitelně spojeny s dodržováním nejrůznějších tradic a zvyklostí, které dříve lidé dodržovali a mnozí jim i důvěřovali. V současnosti se tradicím příliš neholduje, i když na některých místech se k tradicím postupně vrací a lidé „oprašují“ mnohé zvyklosti spojené s Vánocemi a připomínají nám, jaký život vedli naši předkové.
vánoční zvyky
            Návrat do minulosti v podobě připomínání zvyků a tradic je nádherný způsob, jak spojovat lidi. V dobách, kdy nefungovala elektronická média a svět nebyl přesycen moderní elektronikou nejrůznějšího charakteru, hledali lidé způsoby, jak se zabavit v dlouhých zimních chvílích. Nejrůznější zvyky a činnosti lidi spojovali a udržovali mezilidské vztahy.
 
Lití olova
 
            Tento zvyk lze částečně přirovnat k dnešním horoskopům nebo kartářství. Po roztavení olova, nejčastěji ve lžičce nad plamenem svíčky, se roztavená hmota vylila do umyvadla se studenou vodou. Po kontaktu olova se studenou vodou olovo ztvrdlo a každý ze svého výrobku mohl hádat, co ho v příštím roce čeká nebo co může jeho výtvor symbolizovat. Touto činností se zabavila celá rodina a jistě si u ní všichni užili mnoho zábavy.
kouzelné Vánoce
 
Pouštění lodiček
 
            Musím se přiznat, že tuto tradici jsem osobně zkoušela a musím říct, že výroba těchto lodiček vyžadovala velké soustředění a šikovné ruce, aby se ve finále lodička nepotopila ihned v okamžiku, kdy ji položíme na vodu. Výroba spočívala v použití ořechové skořápky, do níž byla vložena svíčka. Celá tato lodička byla položena opět do umývadla napuštěného vodou a foukáním se lodičky posunovaly z jednoho konce umyvadla na druhý. V tradicích a zvyklostech tohoto „vyplutí“ se hovořilo o tom, že komu loďka dopluje až na druhý konec vodní hladiny, vydá se do světa. Pokud se někomu loďka držela příliš středu vodní plochy, značilo to, že dotyčný se bude držet spíše v okolí domova. A pokud někomu svíčka dlouho svítila, bylo to znamením dobrého zdraví.
 
Krájení jablka
 
            Tento zvyk snad patří mezi těch málo, které se dodržují i dnes. Jen těžko říct, jestli dotyční ví, proč jablko rozkrajují. Nejen, že tento akt měl značit schopnost rozdělit se s ostatními, ale taktéž sloužil jako „věštba budoucnosti“. Pokud někdo rozkrojil jablko v jeho středu na polovinu a objevila se hvězda, značilo to pro dotyčného štěstí na další rok. Pokud se však objevil znak „kříže“, bylo to znamením, že někdo v dalším roce těžce onemocní nebo dokonce zemře.