Svět se dá poznávat mnoha nejrůznějšími způsoby. A je jenom na nás lidech, abychom si z nich vybrali ten pravý nebo ty pravé. Abychom poznávali svět tak, jak je nám to příjemné, a ne s nepříjemnými pocity.

Jsou tu třeba lidé, kterým stačí k plnému uspokojení této jejich potřeby televize nebo literatura. Tito se zavřou někde doma, pustí si cestopisný pořad nebo otevřou podobně tématicky zaměřenou knihu nebo časopis, a stačí jim to k tomu, aby si udělali svůj obrázek o cizích krajích a víc už vědět nepotřebovali.

sbalený kufr

Ale jsou tady i ti, kterým to nebo jenom to nestačí. Kteří nechtějí (jenom) někde hltat teorii a akceptovat postřehy někoho jiného, ale kteří chtějí svět skutečně zažít. A i těm už je v dnešní době přáno. Protože dnes už nemáme jenom knihovny plné knih a televizní pořady s reportážemi tu z té a tu z oné země, dnes už máme i skoro dokořán otevřené hranice a můžeme se tedy vydat vstříc dálavám, abychom tyto poznali in natura, z vlastní zkušenosti.

Kdykoliv chceme, můžeme vyrazit. A čím menší nároky na takovou pouť klademe, čím skromnější jsou naše očekávání, tím méně za to musíme platit, takže se nakonec může najít nějaká to možnost cestovat i pro lidi, kteří mají hlouběji do kapsy. A samozřejmě to funguje i naopak, to znamená, že kdo má a je ochoten obětovat peněz habaděj, tomu jsou dveře světa otevřenější než ostatním, tomu se nabízí i něco skutečně nezapomenutelné.

pláž a moře

Stačí tedy zvážit své finanční možnosti a úměrně těmto si zvolit svůj cíl. A pak je pro nás cestování něčím, co je vlastně naprosto normální a běžné.

A tak někdo cestuje tam a jiný třeba i na docela opačnou světovou stranu, někdo míří do hotelu nejvyšší kategorie a jiný třeba pod stan nebo bivakovat. To je vlastně jedno. Protože hlavní je, aby člověk zažíval během svých cest to, co zažívat chce. Tedy to pro něj nejlepší.