Dříve byla železniÄní doprava považována za celkem bezpeÄnou, kdy prakticky jedinou nepříjemností, se kterou jste museli poÄítat, bylo zpoždÄ›ní vlaku. Jak se vÅ¡ak zdá, není to tak docela pravda. Alespoň tomu napovídají pomÄ›rnÄ› Äasté nehody, které se v poslední dobÄ› na kolejích stávají.

V podstatÄ› se může jednat o dva typy: o srážku dvou protijedoucích vlaků, nebo o srážku vlaku a automobilu. Ve druhém případÄ› je prakticky vždy na vinÄ› Å™idiÄ automobilu, který se pÅ™ed vjezdem na pÅ™ejezd řádnÄ› nerozhlédl. V tom prvním je to už spornÄ›jší.

vlak1

SamozÅ™ejmÄ›, jako téměř vždy, je prevence lepší než odstraňování následků. Není se tedy Äemu divit, že se pátrá po možnostech, jak tÄ›mto nehodám co nejefektivnÄ›ji pÅ™edejít.

Co se srážek automobilů s vlaky týÄe, zde se uvažuje o zlepÅ¡ení bezpeÄnosti pÅ™ejezdu. To zahrnuje nejen semafor, ale také závory. Obojí totiž zejména na menších pÅ™ejezdech chybí a Å™idiÄi se musí spoléhat pouze na svůj zrak. Strojvůdce totiž nemá žádnou Å¡anci vlak vÄas zastavit, i kdyby si vÅ¡iml, že mu tam nÄ›kdo vjel.

Pokud jde o srážky dvou vlaků, pak možností může být satelitní sledování železniÄních vozidel. To by vždy ukazovalo přísluÅ¡nému pracovníku, kde se nachází nejbližší vlaky a on by tak vÄ›dÄ›l, zda a který může dostat povolení jet dál.

vlak2

Je fakt, že toto opatÅ™ení je již z velké Äásti implementováno. Naráží vÅ¡ak na chybu v lidském faktoru, kdy si pověřený pracovník nevÅ¡imne, že má na stejné koleji dva protijedoucí stroje. Chybovat je samozÅ™ejmÄ› lidské, avÅ¡ak v tomto případÄ› jsou mnohdy v sázce lidské životy.

Proto by stálo za uvážení, zda by nebylo vhodné tento systém alespoň ÄásteÄnÄ› automatizovat. To znamená, aby poÄítaÄ sám vyhodnotil, zda má daný vlak pustit, aby se nesrazily.

Je samozÅ™ejmé, že i pak bude potÅ™eba lidský dohled – koneckonců stroje se mohou porouchat, ale rozhodnÄ› by to pÅ™ispÄ›lo k bezpeÄnosti na kolejích. A to je to nejdůležitÄ›jší, ne?